Anglicky celým tělem
Na svoji první práci pro americkou firmu si velmi dobře pamatuji. Úvodní pohovor byl v angličtině s personalistkou, která byla češka. Jen občas jsem zadrhla, když jsem si nemohla vzpomenout na to správné slovo, ale nic, co by se nám i v češtině nestávalo.
Doslova katastrofa nastala ale na druhém pohovoru. Ten už byl veden s mým budoucím nadřízeným – anglickým rodilým mluvčím, který byl navíc skot. Za sebou jsem tou dobou měla několik let s angličtinou ve škole, státnice a certifikát FCE, takže by se dalo říct, že bych se anglicky měla domluvit naprosto v pohodě. Jenže skotštinu jsme ve škole nebrali.
O nějacích dialektech a různých přízvucích jsem samozřejmě věděla a občas byl v hodinách i poslech, ale na opravdového skota z masa a kostí, který na mně bez varování pustil lavinu poloanglických slov s finanční tématikou jsem připravená opravdu nebyla.
Jen jsem tušila, jaké je téma a tak jsem odpovídala naučenými frázemi. Nemusím Vám asi zdůrazňovat, jak na to celé reagovalo moje tělo. Celá červená jsem se koupala v potu trapnosti. Naštěstí pro mne, firma nepotřebovala, abych v angličtině prezentovala, ale pouze rozuměla anglické dokumentaci. Byla jsem přijatá.
Dodnes nezapomenu na tento den ani na další dny, kdy ve chvíli, když se otevíraly dveře šéfovy kanceláře a jeho nohy nebraly směr kávovar, ale naše pracovní místa, jak jsem zaryla pohled do monitoru a dělala, že vůbec neexistuju. Ať se mě proboha na nic nezeptá!!
Pamatujete se na svoje první pronesená anglická (dosaď jazyk) slova s cizincem? Na to, jak jste si měli na jednodenním zájezdu do Rakouska koupit zmrzlinu? Ten pocit, kdy tělo najednou není naše a dělá si co chce. Ruce jsou mokré, tvář červená a srdce začíná bít o něco neklidněji – hlavně ať to nespletu! Ať to řeknu dobře, ať mi sakra rozumí ….
Zjistila jsem, že anglicky umí ten, kdo se nestydí. Já, i přesto, že jsem měla doma v šuplíku spoustu dokumentů, které potvrzovali moji schopnost anglicky se domluvit, jsem se anglicky prakticky vůbec nedomluvila. Nebyla v tom malá znalost. Gramatika mě bavila, ze všeho nejvíc. Ani nedostatek anglických slovíček. Byl to nedostatek zkušenosti s rodilým mluvčím.
Děti, které mají možnost se od dětství potkávat s cizincem-rodilým mluvčím a trénovat, co se ve škole naučí, mají velkou výhodu. Postupně odhazují stud a opar trapnosti se nad nimi v budoucnu nikdy srážet nebude. Až půjdou do té své „první“ firmy, ani je nenapadne o tom přemýšlet nebo něco řešit.
Nenechte se mýlit, že jednička z angličtiny ve škole je zárukou toho, že Vaše dítě je s angličtinou v pohodě. Taková jednička mnohdy znamená, že dítě se naučilo slovíčka a pár vět, které umí dobře vyplnit do testu. Neříká nic o jeho schopnosti se domluvit. Když pak našeho premianta poprosíme, aby si na dovolené něco vyřídil, nevěříme svým očím, jaké dělá chyby nebo jak mu to vůbec nejde.
Napadlo Vás někdy, že chyby, které děláme můžou být způsobené právě tou fyzickou nepohodou? Děti, které chybují moc dobře vědí, že udělaly chybu. Když jim dovolíme opakovaně zažívat komunikaci s opravdovým cizincem, nepohoda postupně zmizí. Zvýší se tím i jejich sebedůvěra a jejich komunikace začne být najednou o poznání plynulejší.
Nejnovější komentáře