Pravidla lineárního úspěchu se již pár let hroutí.

 

Co tím myslím?

Mám na mysli pravidla, podle kterých již několik generací vyrůstá a my jako děti jsme je zažili na vlastní kůži. A teď je většina z nás předává dál našim dětem. Jeden příklad za všechny – základní škola, gympl, vysoká škola a základ úspěchu je položen – nástup do korporátu na absolventské pozici a postup nahoru.

Jenže svět se změnil. Tyhle pravidla už pár let neplatí tak docela pro všechny. Někteří puberťáci jsou dnes úspěšnější a vydělávají více peněz než jejich tátové. Schválně se zeptejte svých dětí, čím chtějí být. Většina z nich odpoví, že youtuberem.

Už si nemůžeme myslet, že vystudováním nějaké školy se z našich dětí „někdo“ stane. Že postupné (lineární) budování kariéry jim zajistí dobré živobytí a spokojený život. Dnešní mládež chce v práci hlavně udělat dojem a mít zásadní vliv na to, čím se zabývají. Chtějí výsledky hned. Na dva kliky myší, teda pardon, na dva kliky v chytrém telefonu.

Jenže to se jim málokdy podaří. Některým ano, ale všem ne. Největší brzdou jsme právě my rodiče.

Realitou nás “dnešních” rodičů je často nízké sebevědomí. To není jen o schopnosti prosadit se nebo mít ostré lokty. Sebevědomí je o pocitu vlastní hodnoty. Že jsem jako člověk dost hodnotný, tak jak jsem, už tím, co ve mně přirozeně je a – to hlavně – že vím, CO TO JE, tedy KDO JSEM. Mít vědomí o tom, co mě baví, co umím, co chci.  

Godi Keller, uznávaný psycholog zdůrazňuje, že: „Sebevědomí je jednou z důležitých životních kompetencí. Ztráta sebevědomí zpravidla způsobuje řadu dalších problémů.“ 

Poznávací semináře, ve kterých se dozvíte více o sobě, kdo vlastně jste a co vás baví nebo na co máte talent, tedy klíčových informacích pro život, jsou stále velmi vyhledávané. Hlad po informacích z našeho vnitřního světa je obrovský. Chceme poznávat náš svět, chceme si sami určovat hranice příjemného a nepříjemného, chceme si sami stanovovat limity výdeje energie pro našeho zaměstnavatele. Učíme se to co nás naši rodiče mnohdy nenaučili.

 

Jenže naše děti se budou potýkat s daleko většími výzvami. Umět spolupracovat s kýmkoliv na světě, dorozumět se v základu minimálně anglicky a hlavně být kreativní. To například znamená – vidět řešení tam, kde většina už láme hůl.

Jak říká G.B. Shaw „Lidé, kteří se ve světě neztratí, jsou lidé, kteří zvednou hlavu a rozhlédnou se po tom, co chtějí. A když to nenajdou, vytvoří to.“ 

Budoucnost vidím organickou, tedy méně předvídatelnou a o to zábavnější. Již teď někteří zaměstnavatelé upouští od přesných názvů pozic, které chtějí obsadit, ale hledají prostě členy týmu se souborem kvalit. Kompetence zaměstnanců a jejich zodpovědnosti se tak organicky přelévají z jedné do druhé, podle toho, co je momentálně důležité. 

Firmy se učí, jak přijímat celého člověka se všemi jeho schopnostmi a kvalitami místo hledání lidí jen podle jejich úzké kvalifikace. Učí se, jak jejich schopností plně využít, protože vědí, že to je oboustranně prospěšné.

 

Nejčastěji hledanou kvalitou, kromě schopnosti pracovat v týmu a schopnosti domluvit se anglicky, je právě kreativita. 

A právě díky kreativitě čili tvořivosti jsme schopní se také prezentovat tak, aby to budoucí firmu zaujalo. Kreativní a sebevědomí lidé vědí, že jedinou brzdou v životě a v dosahování cílů jsou si sobě sami. 

Představte si, že před Vámi týden co týden leží prázdný papír. A Vy na něj máte něco namalovat. Když překonáte strach z té prázdnoty, strach z toho, že se Vám to nepovede nebo že se to někomu nebude líbit, tak Vám před očima vzniká úžasná barevná kombinace, kterou jste vytvořili vlastníma rukama. 

Hodnocení takové činnosti je brzdou tvořivosti. A soutěžení je přímo opakem tvořivosti. Tvořivost to je spolupráce, ne kdo bude dřív. Učíte se tak hodně o sobě a svém vnitřním světě, o tom, co je příjemné a co už ne, o svých hranicích komfortu. Učíte se překonávat překážky a zvládat nejistotu, učíte se pracovat se strachem. 

Nebo před Vámi leží hromada věcí, které běžně házíme do odpadků. A za hodinu z těchto zbytečností vyrobíte úžasného robota, dům nebo ve spolupráci s dalšími třeba celé město.

 

 

Zpráva, kterou si odnáší náš mozek – „jsem schopen vytvořit téměř cokoliv“ je k nezaplacení.  Schopnosti, která nám zvyšuje sebevědomí. Vědomí o tom, čeho jsme vlastně schopní. 

Tvořivost se není možné nijak naučit. Lze ji pouze rozvíjet tím, že jí dáme prostor a čas. Nejde zmáčknout nějaký čudlík, aby se tvořivost spustila. Tvořivost je něco jako sval, který když přestanete trénovat, tak ochabne. 

Takový čas a prostor pro Vás i Vaše děti je v EMĚ. V našich kurzech se zaměřujeme právě na rozvoj tvořivosti i znalosti sebe sama. 

Pokud chcete udělat něco pro budoucnost Vašich dětí, rozvíjejte jejich tvořivost pravidelně. 

  • Tvořivostí bojujeme proti strachu z budoucnosti, když selžou stávající pravidla, budeme schopní najít nová.
  • Tvořivost podporuje naši jedinečnost, tím, že rozvíjí naši osobnost.
  • Tvořivost zvyšuje sebevědomí – vědomí o sobě samém.
  • Tvořivost nám pomůže lépe najít práci.
  • Tvořivost pomáhá zvyšovat schopnost spolupráce, tím, že akceptujeme i jiná řešení než naše.
  • Tvořiví lidé dokáží inspirovat ostatní a měnit tak společnost k lepšímu.
  • Tvořivost znamená více radosti a lehkosti v životě.
  • Tvořiví lidé se nebojí trochu riskovat, aby dosáhli svého cíle.
  • Tvořiví lidé lépe zvládají svoje vztahy, protože snáze respektují odlišný názor.
  • Tvořivost je součástí spokojeného života a tvořiví lidé pociťují svůj život, jako více hodnotný.

 

 

pro EMU napsala Kateřina Hefny, firemní kouč a zakladatelka EMA Poděbrady